výlety

Na druhém setkání důchodců padl návrh uskutečnit v následujícím roce jednodenní výlet.

První výlet jsme podnikli 2.7.2002, cílem byly Západní Čechy. Vyrazili jsme v 6hod. z Pojbuk směrem na Mariánské Lázně a zúčastnilo se 37 seniorů. Při první zastávce u čerpací stanice to vypadalo, že bude celý den pršet, ale nebylo to tak zlé.....Občasné přeháňky nám náladu nezkazily. V půl desáté jsme dorazili do Kladrub a v deset stihli prohlídku kláštera benediktýnů. Přes Stříbro jsme se vydali do Mariánských Lázní, kde jsme se chtěli naobědvat. Byl to trochu problém, protože restaurace jsou zde s malou kapacitou. Nakonec předseda objevil restauraci Šumava. Šéfem zde byl Vietnamec, vařili klasická česká jídla a všichni si pochutnali. Odpoledne jsme stihli nejen prohlídku kolonády, ale také zpívající fontánu a do autobusu jsme se vrátili přesně ve chvíli, kdy začalo lít jako z konve. V okolí Mariánských Lázní je spousta golfových hřišť a areálů pro bohatou klientelu. Pokračovali jsme do kláštera v Teplé, založeného Hroznatou pro řád premonstrátů a prohlédli jsme si kostel. Cesta pokračovala směrem na Konstantinovy Lázně, které jsme jen projeli, a zastávku jsme udělali až v Plzni, kde jsme nakupovali v Carrefouru a v OBI. Na večeři jsme zastavili v Nepomuku a domů dorazili po půlnoci. Úkolem podzimního setkání bylo stanovit cíl dalšího výletu.

Druhý výlet byl naplánován na 10.7.2003. Odjezd byl stejně jako v předchozím roce v 6 hod. z Pojbuk a jelo 41 účastníků. První zastávka byla na dálnici u čerpací stanice U devíti křížů. Směr cesty jsme upřesňovali průběžně. Dalším cílem byla Mohyla Míru - památník bitvy tří císařů. Odtud jsme jeli do Slušovic, prohlédli si závodiště - ještě stále je používané. Obědvali jsme v motorestu Zádveřice a po dobrém obědě jsme vyrazili do Luhačovic. Tam byl rozchod asi na hodinu, ale zdrželi jsme se, protože se nám ztratil pan Růžička. Po strastiplném hledání jsme ho našli na nádraží, už měl koupenou jízdenku a šel na pivo. Samou úlevou, že je živ a zdráv, do něj zbytek cesty všichni šili. Na zpáteční cestě jsme se zastavili na Velehradě a díky shánění meruněk jsme večeřeli ve Starovičkách, měli jsme stejné jídlo, hospodský byl schopen ho zajistit během hodiny a ještě nám prodal pro každého litrovou lahev vína. V Pojbukách jsme byli půl hodiny po půlnoci.

29.6.2004 se uskutečnil výlet na Šumavu. Jelo 38 seniorů a předseda, který vyprávěl o svých cestách po dalekých zemích.

Výlet do Východních Čech jsme podnikli 19.7.2005 a jelo 43 účastníků. Jak už se stalo dobrým zvykem, vyjeli jsme v šest ráno, počasí vypadalo, že vydrží. V Jaroměři jsme udělali malou odbočku a jen projeli vojenskou pevnost Josefov. Delší zastávka byla u Ratibořického zámku, kde jsme absolvovali prohlídku zámku a procházkou došli až k Viktorčinu splavu. Restauraci, kde byli schopni obsloužit celý autobus, jsme našli na nejbližší křižovatce. Hned po obědě začalo pršet. Všichni, kromě předsedy a mě, stihli nastoupit za sucha, no a my to přece měli placené, ne? Jak někdo trefně podotkl. Než jsme dojeli na další zastávku, pršet přestalo a my se usušili v teple autobusu. Dalším cílem byl zámek Kuks. Parkoviště bylo dost daleko, tak ne všichni si troufli na procházku. Je tam spousta schodů a prudký kopec. Poslední zastávkou na tomto výletě bylo Safari  ve Dvoře Králové. V areálu safari sice byl rozchod, ale většina šla v jedné skupince, projeli jsme se vláčkem i autobusem a nakonec jsme odjeli dřív, protože všichni byli unaveni. Po několika pokusech jsme našli restauraci, kde jsme se navečeřeli. Domů jsme se dostali zase kolem půlnoci.

Výlet na Jižní Moravu nebylo jednoduché naplánovat, protože jsem se musela strefit do předsedova volného termínu a taky bylo dost teplo. Nakonec jsme vybrali termín 18.7.2006 a docela se to povedlo, protože od dalšího dne bylo opravdu horko. Do tohoto počasí si trouflo jet 39 důchodců. První změnou byla změna dopravce. Dřív jsme jezdili s pacovským Icomem a letos poprvé jel autobus pana Dvořáka z Noskova a jel s námi Jirka Švejda. První zastávka byla v Telči, kde jsme si prohlédli zrekonstruované náměstí. V příjemném prostředí motorestu v Mikulově jsme se naobědvali. Bylo sice dost brzy, ale protože jsme opět vyjeli v šest ráno, oběd přišel vhod. Po obědě jsme se vydali do Ditrichštejnské hrobky v Mikulově. Odtud jsme jeli do Lednice, kde jsme si prohlédli skleník a zámek. Na prohlídku zámeckého parku ani minaretu neměl v tom teple nikdo ani pomyšlení. Na parkovišti si většina dopřála buď kávu nebo něco chladivého ze zásob v autobuse. Po cestě zpět se nám nepodařilo sehnat ani meruňky, ani okurky. Horší bylo, že jsme nemohli najít ani vhodnou hospodu na večeři. Jedli jsme až před Pelhřimovem. Tentokrát jsme byli doma už před  desátou.

Výlet do Prahy jsem naplánovala na konec června, by se nikdo nemohl vymlouvat, že hlídá vnoučata. Termín 26.6.2007 vyhovoval 40ti lidem, odjížděli jsme až v půl sedmé. Protože se nám zdál časový úsek dostatečně velký, naplánovali jsme cestu do Prahy přes Kutnou Horu. Tam jsme navštívili chrám Svaté Barbory a po cestě na parkoviště se zastavili v Panském Dvoře. Nakonec byla procházka na parkoviště docela namáhavá. V Kolíně se nám podařilo najít hospodu, kde jsme se všichni sice skromně, ale myslím, že dobře, najedli. V Praze jsme se podívali do chrámu Svatého Víta a pak na nás čekal průvodce pan doktor Marchal a absolvoval s námi malý okruh po Hradě. Nakonec jsme měli docela fofr, abychom stihli plavbu po Vltavě, která byla hlavním programem. Vyplouvali jsme po půl šesté, udělali dvě otočky kolem mostů a za tři čtvrtě hodiny jsme byli zpět. Foukal moc vítr, takže jsme ani nevyšli na palubu. Ceny zde byly opravdu "lidové". Předseda chtěl koupit každému alespoň kafe, ale při ceně ke stovce by nám nezbylo na večeři. Po cestě zpět jsme opět hledali hospodu na večeři. V okolí Benešova jsme nic nenašli, takže jsme večeřeli až v Miličíně. A tam zase nemají jiný kafe než rozpustný... Byli jsme doma poměrně brzy a na další cíl výletu jsme tip nedostali.

V roce 2008 jsme museli cíl výletu stanovit sami, protože tipy ani na srazu nepadly. Tak jsme vybrali Třeboňsko. Výlet byl 18.6.2008 a účastnilo se ho jen 39 přihlášených a já s předsedou. Odjezd byl tentokrát v 7 hodin z Blaničky, z Pojbuk jsme vyjížděli  v 7:15. Jel s námi opět Jirka Švejda - stejně jako do Lednice. Chtěli jsme zastavit na zámku v Kamenici nad Lipou, ale byli jsme tam moc brzy - otevírali až v deset. Takže první zastávka byla v Jindřichově Hradci, kde jsme si prohlédli jesličky a absolvovali prohlídku zámku. Projeli jsme Třeboň a došli ke Schwarzenberské hrobce, ale ta byla přes poledne zavřená, tak jsme si dali oběd v nedalekém Mlýnském Dvoře. Bylo docela teplo, pár nás sedělo venku a nikam jsme nespěchali - oběd se trochu protáhl. Na druhý pokus jsme se dostali do kaple i do hrobky, obojí s výkladem. Z Třeboně jsme zamířili do Žumberka, to je ves opevněná středověkým opevněním. Protože bylo teplo a je třeba dodržovat pitný režim, sedli jsme si po prohlídce opevnění na terasu místní hospody. Ale sotva nám přinesli pití, začalo pršet a  museli jsme se schovat dovnitř moc hezké hospody. Déšť byl poměrně prudký,ale než jsme dopili, tak pršet přestalo a začalo svítit sluníčko. Nové Hrady jsme jen projeli a zastavili jsme v Římově. Tam byla mše, na kterou zašlo pár žen a domluvily s paní průvodkyní, že se nám bude asi za čtvrt hodiny věnovat. Své slovo dodržela. Prohlédli jsme si kostel i Loretu s důkladným výkladem, a kdybychom nespěchali na večeři, tak jsme tam ještě dnes. Večeři jsme měli zamluvenou na osmou hodinu v Týně nad Vltavou. Dorazili jsme tam později, ale už nás čekali. Večeře se docela protáhla, takže jsme byli v Pojbukách až ve čtvrt na jednu.

Stejně jako v roce 2008 jsme museli v roce 2009 stanovit cíl výletu sami. Cílem byl Český Krumlov a část Šumavy. Vyjeli jsme o něco později, protože autobus musel zajet do Domamyšle a Horní Světlé. První zastávka byla na čerpací stanici v Krumlově. Na dolním parkovišti jsme nechali skupinku těch, kteří chtěli stihnout prohlídku zámku. S ostatními jsme vyjeli na parkoviště k otáčivému hledišti. Prohlédli jsme si "otáčko" a sešli jsme hradem dolů. Stihli jsme dojít i na náměstí a pak už na parkoviště. Dalším cílem byl oběd. Našli jsme pěknou hospůdku v podhradí Rožmberka, viděli jsme na vysokou hladinu Vltavy. Na radu paní hostinské jsme vyjeli autobusem až k hradu a díky tomu jsme mohli uskutečnit prohlídku hradu Rožmberka - byla moc pěkná. Dalším cílem byl klášter Vyšší Brod. Tady už s námi všichni nešli, ale myslím si, že trasa nebyla tak náročná jak vypadala, a že by ji zvládli. Než se uvolnil průvodce, stihli jsme zmrzlinu či kávičku. Po téhle prohlídce už nás čekala projížďka kolem Lipna a večeře v Týně nad Vltavou. Část si dala večeři v čínské restauraci a část v české. Kdo se lépe najedl? Tak to nevím, ale nikdo si nestěžoval. Zlatým hřebem tohoto výletu byl ohňostroj v Táboře, který jsme téměř stihli celý. Návrat byl opět kolem půlnoci.Výlet byl 30.6.2009 a zúčastnilo se ho 40 seniorů.

Výlet v roce 2010 jsme naplánovali na 16.6., ještě před prázdninami, aby nebylo horko…a stejně docela bylo…a jelo jenom 33 seniorů.První zastávku jsme udělali u kláštera v Milevsku, abychom se trochu protáhli. Na devátou jsme měli domluvenou prohlídku Orlíku. Byla moc pěkná, škoda, že se paní Novákové udělalo slabo a musela prohlídku přerušit. Ale zase se o ni moc hezky postaral personál zámku. Pokračovali jsme na Svatou Horu, kde jsme prohlédli přístupná místa a nakoupili suvenýry. Oběd jsme měli domluvený v Příbrami v hotelu Belveder, ale nebyli zvyklí na tolik lidí, nebylo to ono…Po obědě jsme vyrazili směr Dobříš. Před prohlídkou zámku zbyla chvilka času, tak jsme prošli zámeckou zahradu ve francouzském stylu. Zámek i zahrady jsou opravdu moc hezky udržované. V Plzni jsme zastavili jen na chvilku na zmrzlinu a obejít náměstí. Na večeři jsme jeli do osvědčeného Nepomuku, do Pyramidy. Návrat byl opět kolem půlnoci.

Pro rok 2011 je naplánován výlet do Rakouska. Bude jednodenní a uskuteční se 14.  června.

Cestujeme za poznáním Solné komory

 

                              1 - denní poznávací zájezd 14.6. 2011  

Program: 

odjezd v ranních hodinách

prohlídka Hallstattu - malebné městečko na břehu stejnojmenného jezera, návštěva kostnice

oběd v restauraci na břehu jezera Gosau s výhledem na Dachstein (3 004m)

možnost procházky kolem jezera nebo lanovkou na Zwieselalm (1 587m) s výhledem na Dachstein a Centrální Alpy s Grossglocknerem (cena 10,50EUR pro skupinu od 20 osob)

na zpáteční cestě zastavení na břehu jezera Traunsee u zámku Ort

návrat ve večerních hodinách

Termín tohoto zájezdu jsme posunuli na 28.6.2011.

Odjezd byl v 5:30 z Rodné a v 6:30 z Chýnova, kde nastupovala průvodkyně, paní Lisová z cestovní kanceláře z Pelhřimova. Jel s námi opět Jirka Švejda od pana Dvořáka z Noskova. Zastávka na kafe byla ještě před hranicemi na čerpací stanici. Po delším přejezdu jsme byli v 11hodin v Hallstatu. Prošli jsme se po břehu jezera, vyšlapali schody ke katolickému kostelu a prohlédli si specifický hřbitov, kde se pro nedostatek místa pohřbívá nastojato. V 12:15 jsme odjížděli do Gosau, kde byl na břehu jezera objednaný oběd - tentokrát pro urychlení jednotný - vídeňský řízek s bramborem a míchaným salátem. Po obědě se část výpravy vydala lanovkou na vrcholky a čast zůstala dole. Pazderovi a já jsme obešli celé jezero a byla to moc pěkná procházka. Vrátili jsme se stejně jako první lanovka.Odjezd směr hranice byl po 15hod. Udělali jsme ještě jednu zastávku na kávu ještě u čerpací stanice v Rakousku a pak na večeři už doma.Byl to areál v Holkově a každý si dal na co měl chuť. Moc dlouho jsme se nezdrželi, návrat byl před 23hod. Jelo 32 seniorů a já s předsedou (nebo vlastně 33 důchodců a já.).

Výlet v roce 2012 se uskutečnil 6.6. a cílem byla Vídeň. Jelo 33 důchodců opět s cestovní kanceláří paní Lisové z Pelhřimova.

V roce 2013 se nám podařilo naplánovat výlet po deštích, horku a zase deštích na 27.6. Vyjížděli jsme v 6 ráno z Pojbuk a cílem byl oběd na Ještědu. Za Prahou jsme si udělali malou přestávku na čerpací stanici. Prvním cílem byl Terezín i s prohlídkou památníku. Lanovkou jsme stihli oběd - byla rezervována místa,ale nějak nedorazila objenávka ke správnému člověku. Nevadilo,míst bylo dost. Další zastávkou byl hrad Lemberk - prohlídka byla pěkná. Po malém bloudění jsme se zašli podívat k Máchovu jezeru. V Praze jsme hledali hospůdku Pražanku. Šofér měl hodně trpělivosti při couvání a kolotoči na kruháči. Nakonec vše dobře dopadlo,večeře byla a domů jsme dorazili o půlnoci. Bylo nás celkem 31.

V roce 2014 jsme se opět vydali za hranice. Cílem bylo Orlí hnízdo na Kehlsteinu - jedno ze sídel Hitlera. Jeli jsme 25.6. a bylo nás 34. Počasí nám moc nepřálo,  ale trochu jsme viděli do údolí s jezerem Konigsee, po kterém jsme se také projeli místo prohlídky musea dokumentů. Před projížďkou byla malá zastávka na klobásku a po projížďce byla večeře - většinou už nebyl hlad...

V roce 2015 jsme si zopakovali výlet do východních Čech z roku 2005. Trasu jsme přece jen trošku obměnili...První zastávkou byl Veselý Kopec. Je to velice hezký skanzen, zdrželi jsme se zde asi hodinu, i když byla celkem zima. Na Kuks jsme chtěli dojet co nejblíž,ale skončili jsme na stejném parkovišti jako při přecházející návštěvě. Kuks je krásně zrenovovaný, měli jsme velmi příjemnou průvodkyni. Obědvali jsme v penzionu Barborka až v 1/2 třetí a prohlídku zámku v Ratibořicích jsme nestihli. Prošli jsme se tedy ke splavu,nechali pro nás přijet autobus a dali si občerstvení v kiosku před zámkem. Večeřeli jsme až na farmě před Pelhřimovem a návrat byl opět k půlnoci. Výlet byl 17.6.2015 a bylo nás 35.

V roce 2016 jsme si za cíl výletu určili Kroměříž. Vyjeli jsme 21.6. v 7hod. z Lejčkova, udělali malou zastávku na čerpačce před Brnem a po desáté byli v Kroměříži. Prohlídka zámku byla zajímavá, ani jsme dlouho nečekali. Oběd jsme si dali na náměstí, seděli jsme venku a po dnech s deštěm bylo nádherné počasí. Prošli jsme město do Květné zahrady, tam jsme byli do 16hod. Dalším cílem byla Olomouc. Náměstí s orlojem a Morovým sloupem jsme našli snadno. Odtud už jsme se vydali směrem k domovu, bylo 18hod. Po cestě jsme udělali zastávku na čerpačce před Brnem( tentokrát z druhé strany), večeřeli jsme opět na farmě u Pelhřimova a domů dorazili před půlnocí... Tento rok nás jelo jen 30...

2017

Už ani na ty výlety nejsou lidi...........v roce 2017 nás jelo jen 27 a z toho byli 3 jako doprovod....předseda naplánoval výlet na plzeňsko. Hlavním cílem bylo Atomové muzeum v Míšově. Po cestě jsme měli dost času, tak jsme zastavili v Písku a podívali se na kamenný most a na sochy z písku na nábřeží-50té výročí Rumcajse. Další zastavení bylo v Blatné, kde jsme si prošli zámecký park. Atomové muzeum bylo moc zajímavé, ale byla tam velká zima.Zdrželi jsme se přes hodinu a půl..Oběd byl objednaný ve Spáleném Poříčí v moc hezkém prostředí bývalé konírny. Výběr byl ze tří jídel. Před třetí jsme měli objednanou prohlídku zámku Kozel. Tady jsme otestovali řidičské schopnosti našeho pana řidiče a vše stihli. Po kulturním zážitku jsme si dali cukrárnu a vydali se na zpáteční cestu. V Nepomuku U Švejka byla zamluvená večeře. Ale všichni se šli napřed trochu projít po náměstí ke kostelu. Návrat byl tentokrát před jedenáctou...27.6.

2018

Opět nás jelo málo...celkem 27, z toho dva jako doprovod a třetí byl nový předseda družstva Pavel Opolzer. Jeli jsme 13.9.2018 a směr byl do pohraniční oblasti. Vyjeli jsme před osmou z Chýnova, kde na zastávce chyběl Ing. Strnad, který poprvé nejel a přenechal výlet Pavlovi. První zastávka byla na kávičku v Třeboni. Na zříceninu Landštejna si všichni netroufli, ale byl z ní nádherný výhled, svítilo sluníčko a hlavně nefoukalo... Oběd nám připravili hned v podhradí, i když neměli dostatek personálu. Všichni byli i tak spokojení. V Dačicích jsme se podívali do zámeckých komnat, byl zde průvodce, kterého provázení evidentně bavilo. Další zastávkou byla Telč. Tady nás zastihl déšť, ale dal se přečkat v příjemných předzahrádkách. Na večeři jsme se zastavili U Sloupu a docela brzy jsme byli doma...

10.9.2019 - Litomyšl, Kutná Hora

Tento výlet byl posunutý na září, aby bylo chladněji a to se povedlo. Vyjeli jsme v 6:30 z Rodné a vezl nás autobus jiné firmy, tentokrát Dominiky Stehlíkové a ta sama řídila.Kvůli objížďkám jsme se zdrželi, takže jsme zastavili na pumpě jen na kafe a v Nových Hradech jen na chvíli vystoupili, abychom stihli prohlídku zámku v Litomyšli. Prohlídka stála za náš spěch, paní průvodkyně toho hodně o historii věděla...

Místo prohlídky města jsme se zdrželi v kavárně v Klášterní zahradě. Nezdařilo se nám naobědvat v restauraci Slunce. nšli jsme místo až v restauraci ve Smetanově domě, kde jsme poměrně dlouho čekali.

Přesun do Kutné Hory byl pomalejší, než jsme čekali kvůli zúženým úsekům, takže kostelík v Kočí jsme viděli jen z autobusu. V Kutné Hoře nás autobus vysadil hned u Sv. Barbory, prohlídka byla bez průvodce, ale nebyli tam turisti.

Pak už byl přesun do Kondrace na večeři, kde nás čekali. Byl řízek se salátem, všichni spokojení, napapaní....

Do 22hod jsme byli doma. Jen předseda měl smůlu, protože cestou domů potkal divočáka.....naštěstí to odnesly jen plechy....

V roce 2020 jsme poprvé za dlouhou dobu byli nuceni kvůli coronaviru výlet vynechat, stejně jako podzimní setkání a dokonce i členskou schůzi....

V roce 2021 opět covid

V roce 2022 opět covid

V červenci roku 2023 jsme po delší covidové odmlce vyrazili na společný výlet po krásách severních Čech. Jelo nás opět málo 25 osob. Přes Ústí nad Labem na zámek Děčín, poté Kamenný Šenov-Panká skála("čedičové varhany"),dále Máchova jezera kolem hrad Bezděz-respektive hospůdku pod Bezdězem. Oběd v Děčíně, velmi dobrá restaurace a po útrpném hledání restauraci, která by nás přijala večeře v Mirošovicích. Autobus řídila paní a perfektně.